Zaveďte do fotbalu baráž. Všude


Když před pár lety v Německu vymysleli, že do bundesligy postoupí přímo jenom dvě mužstva a třetí si bude muset prvoligovou příslušnost vybojovat v přímém dvojzápase s 16. týmem nejvyšší soutěže, klepal jsem si na čelo. Řečí o nesmyslném zatahování hokejových praktik do fotbalu jsem zanechal hned po prvním minutách, co jsem tuhle parádní novinku viděl.

Jestli je německá liga přitažlivá rychlostí a bojovností, pak se barážová utkání hrají ještě o level výše. Každá střela je nebezpečná, každý souboj bolí a i ten nejrozmařilejší technik hraje devadesát minut na doraz. Jednou jsem viděl a od té doby se sezonu co sezonu těším na samotný závěr a tuhle úžasnou podívanou.

V Anglii jde o trochu jiný systém, v play-off proti sobě hrají třetí až šestý tým tabulky, ale podstata je stejná. Jestli chceš hrát Premier League, musíš vyhrát zápas o všechno, úspěch, nebo fiasko celé sezony dělí jen pár maličkostí. Úzkostliví zastánci stoprocentní korektnosti a maximální spravedlnosti asi kroutí hlavami, ale pro mě je fotbal zábava a té je v dramatickém finiši přehršle. Potvrdí každý, kdo viděl odvetu mezi Swindonem a Sheffieldem. Domácí po venkovní výhře 2:1 vedli za osmnáct minut 3:0, všude jinde ve vesmíru by bylo rozhodnuto. Ale tohle prostě není obyčejný zápas, a tak se Shefield ještě dvakrát vrátil zpátky do hry, bojovalo se sto minut a mač skončil 5:5.

Na takový zápas nezapomenete. Stejně jako na to, co se stalo v Düsseldorfu v roce 2012. Fortuna hrála odvetný zápas baráže o bundesligu s Herthou a po vítězství venku bránila postupovou remízu. Na stadionu byli všichni v extázi, 22 hráčů sprintovalo celý zápas, ten musel být několikrát přerušen kvůli pyrotechnice berlínských fandů. V poslední minutě nastaveného času odpískal rozhodčí ofsajd a tísice domácích fandů - v domnění, že šlo o hvizd závěrečný - euforicky naběhlo na hřiště slavit. Dobrou půlhodinu pořadatelům trvalo, než nahnaly davy zpátky na tribuny, Hertha mezitím v zákulisí bojovala, aby se kvůli tomuto incidentu zápas opakoval. Jedinečný zážitek i pro mě, který jsem celé dění sledoval u televize, týden jsem pak nemluvil o ničem jiném.

Tyhle zápasy prostě přinášejí nejhlubší emoce a já se ptám: proč podobné zápasy nemáme ve všech soutěžích?