Přímák Míry Bosáka: Plichta


Ve středu večer jsem nebyl v nejrůžovější náladě. Kolapsy Sparty a Plzně zapříčinily nepříjemný stav mysli. Co si budeme povídat – nejen pro kluby samotné, ale i pro televizní stanice a komentátory by bylo dobré, kdyby alespoň jeden český klub hrál základní skupinu Ligy mistrů. V takovém případě výrazně roste sledovanost a zájem fotbalového publika. Jenže oba čeští zástupci totálně zkolabovali a bylo po legraci.

Ve čtvrtek se praly o play off  Evropské ligy kluby ze severu Čech. A myslím, že většina příznivců dávala šanci Liberci, ale nad Jabloncem dělala kříž. A ejhle, Liberec a Jablonec nasázely venku dohromady šest gólů a jdou oba minimálně o kolo dál.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ PŘÍSPĚVKY MÍRY BOS

Byly to odlišné zápasy. Slovan měl průběh utkání od úvodu pod kontrolou, nerozpakoval se útočit. Postupně se trefovali Pavelka, Šural (jeho gól byl výstavní) a Bakoš, který zažívá v tomto letním období další fotbalové jaro. Liberečtí nezmatkovali, věděli, co chtějí hrát a když jim mohlo  být ouzko, vytáhl za stavu 1:0 skvělý zákrok brankář Koubek. Je to zkrátka jiný Liberec, než ten před rokem. Obměna kádru pomohla, trenér ví, co od týmu chce a hráči jsou schopni zadané úkoly plnit.  V podstatě nebylo pochyb, kdo půjde dál. Jistě, Kirjat Šmona není zrovna zvučné jméno, český fanoušek očekává v takovém případě postup. Jenže v Plzni by mohli vyprávět neveselý příběh, pokud jde o duel s izraelským, na evropské poměry průměrným klubem.

Pohárový úspěch Liberce i Jablonce dá určitě pořádný náboj derby ve čtvrtém kole. Tím spíše, že Pelta´s Boys dokázali přehrát favorizovanou Kodaň. V prvním utkání to vypadalo, že obrana dánského týmu je pro mužstvo Jaroslava Šilhavého neprostupná.  A pak jsou z toho tři banány! Pravda, ve hře byla i klika, sudí mohl minimálně jednu penaltu proti Jablonci písknout. Ale nestalo se. Naopak, skvěle se trefili Greguš a Pospíšil, hlavu obětoval pro první gól Wágner. Bylo to drama, protože i v oslabení Kodaň zlobila. A těch pět minut nastavení…! Nervy na pochodu. Dánský tým má velkou sílu ve vzduchu, obrana Severočechů občas pořádně plavala, ale nakonec bylo nebe milostivo. Pokud bych měl někoho vyzdvihnout, bude to pan Nenápadný – Tomáš Hübschmann. Přiznávám, byl jsem nadšen z jeho výkonu. Spousta černé, neviditelné  práce, soubojů, získaných míčů, opravdu moc dobré představení.

Srovnání středa – čtvrtek vyšlo nakonec na plichtu. Čtyři české týmy jsou pořád ve hře. Tak jen aby Pán Bůh zachovati ráčil, jak říkala moje babička. 

;